Místní akční plán vzdělávání pro území ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí a Česká Třebová; Žamberk a Králíky.

Co se událo

Co se událo - jak se dařilo - co vzniklo

Metody práce s dětmi a žáky s narušenou komunikační schopností

Metody práce s dětmi a žáky s narušenou komunikační schopností

Projekt se týká SO ORP Žamberk a Králíky.
Projekt je realizován v rámci podaktivity 6 Podpora dorozumívání jako předpoklady ČG.

Podpora dorozumívání jako předpoklad čtenářské gramotnosti

Metody práce s dětmi a žáky s narušenou komunikační schopností

Jedna část implementační aktivity Podpora dorozumívání jako předpoklad čtenářské gramotnosti byla úspěšně ukončena.

Za námi je úvodní workshop Práce s dětmi s naroušenou komunikační schopností (12. 04. 2024) i metodické setkání a představení práce pedagogů (17. 10. 2024).

Na workshopu se účastníce dozvěděly základní informace. Především o tom, co je to narušená komunikační schopnost, jaké všechny oblasti v předškolním a školním vzdělávání může negativně ovlivňovat a jak můžeme dětem a žákům pomoci oslabené oblasti rozvíjet. Účastníce také sdílely i vlastní zkušenosti čerpané z práce s dětmi a vzájemně se inspirovaly novými i staršími nápady pro posílení komunikačních dovedností dětí a žáků.

Aby vše propojily s vlastní praxí, dostaly za úkol vytvořit pomůcku pro rozvoj komunikačních dovedností. Druhým úkolem bylo pomůcku ověřit v přímé práci s dětmi. Vše zaznamenaly do protokolu - Záznam o vytvoření a ověření pomůcky. Při metodickém setkání pomůcky prezentovaly a sdílely s ostatními pozitivní i negativní zkušenosti.

Některé účastnice se inspirovaly zakoupenými nebo vyrobenými pomůckami, které v MŠ/ZŠ již měly. Další si pomůcky vymyslely dle vlastní fantazie. Všechny práce byly originální. Nestalo se nám, že by se objevily dvě zcela totožné pomůcky, některé si přesto určitými prvky byly podobné.

Z jednotlivých reflexí vyplynulo, že jedno ze zásadních kritérií je věková hranice dětí, kterým je pomůcka určená. Je tedy potřeba dopředu znát věkovou kategorii, ideálně se s danou dětí skupinou předem seznámit. Jako úskalí zmiňovali např. školní družinu jako věkově heterogenní skupinu. Dalším důležitým prvkem je místo, kde bude pomůcka využívána, tedy v interiéru nebo exteriéru. Některé účastnice také zmiňovaly vlastní nejistotu, zda se bude pomůcka dětem líbit a zaujme je. Pro některé bylo náročnější i zpracování pomůcky – např. nenašly příjemně ilustrované a jasné obrázky, proto musely vymyslet a realizovat vlastní obrázky. Účastnice setkání se také zmínily o tom, že v čase výtvor přepracovaly nebo rozšířily. Reagovaly tak na požadavky a zájem dětí a žáků. V drtivé většině se shodly, že nové pomůcky děti velmi bavily a rády se k nim vracely. Jedna z pedagožek sdílela myšlenku, že z tzv. nevýhody je třeba udělat výhodu a to skvěle zakomponovala do své práce.

Závěrem je třeba vyzvednout zodpovědný a kreativní přístup účastnic k zadané práci. Jednotlivé pomůcky skvěle odrážely osobnosti pedagogů a sociálních pracovníků. V rámci reflexí zazněla i myšlenka, že díky zadání se některé účastnice více zamyslely nad potřebami dané skupiny dětí a žáků. Všechny vyrobené pomůcky slouží k rozvoji komunikačních dovedností dětí a žáků a mohou je rozvíjet i s přesahem ke čtenářské gramotnosti.

Poděkování patří všem účastnicím a odborné lektorce Mgr. Olze Skládalové Keprtové, která workshop i metodické setkání vedla.

Více informací na tomto odkaze.

Přidat nový komentář